Chobotnice

Chobotnice patří do třídy mořských měkkýšů. Nežijí ve Středozemním moři a ani jinde v Evropě. Chobotnice k lovení užívají chapadla, jichž je buď 8, nebo 10. Chapadla jsou přizpůsobena i k situacím v temných hlubinách, kde se chobotnice díky nim dobře orientují, dále jim také slouží k lovení potravy. Chobotnice byly v minulosti podrobeny mnoha výzkumům. Jejich rozměry dosahují velkých hodnot, avšak některé měří pouze několik centimetrů.

Říká se, že chobotnice myslí chapadly. Jelikož jsou její chapadla flexibilní, má menší míru volnosti než člověk. Izraelští vědci zjistili, že chobotnice mají část inteligence přímo v chapadlech, ta jim umožňuje ovládání takové množství chapadel najednou. Tento důkaz byl doložen pokusem, kdy se chapadlo pohybovalo i v době, kdy bylo odděleno od mozku chobotnice. Každé chapadlo je ovládáno propracovaným systémem, který tvoří asi padesát milionů neuronů. Tyto neurony jsou uspořádány do velkého množství nervových vláken. Jestliže má chobotnice vyřazeno jedno rameno v důsledku poranění, má ještě dalších sedm (popřípadě devět), které jí slouží k obraně a k boji v případě nebezpečí.

Chobotnice jsou velmi zranitelné na otevřeném moři, ale mají zobák připomínající zobák papouška, ale hlavou dolů, tzn., že spodní polovina je o něco větší než horní. Tento zobák umožňuje chobotnicím rozlamovat tvrdé schránky a skořápky krabů. Tento zobák vylučuje i jedové výměsky, které nepředstavují téměř žádné riziko.

Výjimku však tvoří chobotnice kroužkovaná, která se vyskytuje u australského pobřeží. Tomuto druhu chobotnice se při podráždění na chapadlech objeví modré kroužky, které jsou prudce jedovaté. Jed, který vylučuje chobotnice kroužkovaná, lze přirovnat k nejprudším hadím jedům. Bývá také hodně agresivní a na následek jejího kousnutí můžete i zemřít, jelikož jedové žlázy má i v ústech. U některých lidí začíná otrava necitlivostí rtů a jazyka, většinou končí dechovou obrnou a smrtí. Je docela hodně hlášených případů, kdy člověk zemřel se střetnutím s chobotnicí kroužkovanou.

Chobotnice žijí jak v mělkých, tak i v hlubokých vodách, ukrývají se v dírách, pod kameny, nebo mezi korálovými trsy. Chobotnice na člověka bezdůvodně nezaútočí. Největší chobotnice měla rozpětí ramen 9 metrů a žila v severozápadní části Tichého oceánu. Chobotnice mají také dobře vyvinutý zrak, jenž se vyrovná lidskému. Loví hlavně kraby, měkkýše a také malé ryby.

Chobotnice rybáři loví a následně je prodají na rybích trzích, nebo je dodávají do restaurací, kde jsou chobotnice oblíbenou pochoutkou a jsou připravovány na různé způsoby. Hlavonožci se stávají potravou pro větší jedince, jako jsou vorvani a delfíni.

Chobotnice dokážou měnit barvu, což jim prospívá při maskování a také při komunikaci. Barva se jim mění také při lovu, při pocitu nebezpečí a při jakékoliv změně prostředí. Barvu dokážou změnit také podle okolí v okamžiku, kdy se chtějí stát nenápadnými. Chobotnice své barvivo užívají také jako dýmovou clonu, díky níž uniknou pronásledovatelům. Toto barvivo chobotnice vystříkne a zasáhne zrakové a čichové orgány protivníka.

Chobotnice obecná se vyskytuje v Jadranu a během dne se udržuje ve skalních dutinách a dírách. Na lov se vydává až v noci. Její tělo dosahuje délky jednoho metru a rozpětí ramen má až tři metry. Jelikož jsou chobotnice obecné v této oblasti hodně loveny, jejich průměrná délka klesá, dnes se pohybuje většinou kolem padesáti centimetrů. Větší chobotnice se v Jadranu nevyskytují. Jejich tělo je bradavičnaté, barvy hnědočervené a jejich ramena jsou poměrně silná a krátká. Na každém ramenu jsou dvě řady přísavek. Chobotnice obecná se vyskytuje v hloubkách od jednoho do sto metrů.

Dalším druhem, který se vyskytuje v Jadranu je Octopus macropus. Tento druh dosahuje menších rozměrů a má štíhlejší ramena. Poznáte jej podle světlých skvrn, které jsou na červenohnědém podkladu.

Rozmnožování u chobotnic probíhá tak, že kladou vajíčka v bělavých slizových provazcích, ty bývají zavěšeny v jeskyňkách, nebo na jiném pevném podkladu. Larvy, které se z vajíček vyvinou, se buď podobají dospělým chobotnicím, nebo tvoří součást planktonu. Rozmnožování u chobotnic je zajímavé tím, že samička a samec jsou v těsném a pevném objetí, při kterém samec předá samičce schránku se spermiemi, to stojí samce život. Samička zahyne po vylíhnutí mladých chobotnic.